Další části zdravotního vyšetření: svaly, tep srdce a tlak krve

V tomto článku se dozvíte více o vyšetření svalů, o měření tepové frekvence a o tlaku krve. Tato vyšetření by měla být nedílnou součástí úvodní diagnostiky.

Svalová dysbalance

Dobrá kondice je podmínkou pro náš plnohodnotný život. Velký problém současné populace mimo "běžných civilizačních chorob" (cévní onemocnění, předčasná ateroskleróza, infarkt myokardu, cévní mozkové příhody, hypertenze, obezita, cukrovka, nádorová onemocnění, předčasné stárnutí, syndrom vyhoření, zánětlivá revmatická onemocnění kloubů, deprese, demence včetně Alzheimerovy choroby, chronický únavový syndrom, zácpa, únava či stres) je i svalová dysbalance, tedy nerovnováha. Vznikne velice jednoduše. Většinou pozvolným ochabnutím břišních svalů, které jsou ve valné většině právě onou spouštěcí zónou pro zmíněnou svalovou nerovnováhu. A příčiny již známe: povolené břišní a podlopatkové svaly, zkrácený horní trapézový sval, prsní svaly nebo vzpřimovače páteře. To jsou jen ty nejzákladnější změny na našem svalovém korzetu. Následky známe všichni. Bolesti hlavy, špatné soustředění, únava, rozmrzelost, bolesti zad v bederní oblasti, poruchy spánku a celková špatná fyzická a psychická kondice. Vizuální dojem u svalových dysbalancí při pohledu zboku je také velice špatný. Charakterizuje ho:

Základní definice svalové dysbalance:

Jedná se o stav, kdy jsou antagonisté (svaly působící vzájemně proti sobě - flexor a extenzor) v nerovnováze, zpravidla je jeden ochablý a druhý je zkrácený. Zkrácený sval je užíván jako sval pracující - je tam stálé svalové napětí, tzv. spazmus (někdy tento sval supluje i pohyb jiné svalové skupiny). To znamená, že kloub je jednostranně přetěžován. Dochází k nerovnoměrnému zatížení kloubů a jejich částí, objevují se poruchy jejich funkce, blokády, později i přestavba kloubních tkání, postupně až změny degenerativní s rozrušením kloubů.

Základní rozdělení svalů:

1) Posturální svaly (vývojově starší - stabilizační)
Mají červená pomalá svalová vlákna (vytrvalostní). Častěji se zkracují.

2) Fázické svaly (vývojově mladší)
Mají bílá rychlá svalová vlákna (unavitelnější). Častěji ochabují.

ad 1) Posturální svaly:

ad 2) Fázické svaly

Svaly fyzické i posturální vyhodnocujeme pomocí svalového testu (speciální rehabilitační metoda k posouzení svalové síly).

Měření tepové frekvence (TF)

Měření tepové frekvence je možno provést přesně pomocí speciálních lékařských měřicích přístrojů, kde je tato veličina součástí dalších měření. Jde např. o měřiče tlaku krve nebo EKG měření. Měřič tepu bývá součástí domácích sportovních zařízení, např. rotopedu. Zjednodušené měření tepové frekvence se provádí pomocí stopek a počítání tepů srdce, které nahmatáme na tepně na krku nebo zápěstí. Nedoporučuje se měřit na krční tepně, protože při silnějším stisku by mohlo dojít ke snížení průchodu krve do hlavy a k poruše vědomí měřeného. Měření může provést člověk sám na sobě. Vyhmatání tepny neprovádíme palcem, jehož vlastní poměrně velká tepna může měření zkreslit. Pro zrychlení měření je standardně používáno měření počtu tepů za čtvrt nebo půl minuty a vynásobení čtyřmi či dvěma. Tato měření však mohou být zatížena větší chybou. Klidová tepová frekvence zdravého srdce dospělého člověka je od 60 do 90 tepů za minutu. Je vhodné provést měření tepu při zátěži, např. po dvaceti dřepech. O dobrém stavu srdce vypovídá nepříliš velké zvýšení tepové frekvence. Významné je i měření doby návratu do klidové tepové frekvence. Ta se provádí opakovaným měřením po několika minutových intervalech (např. po 2, 4, 6, 8, 10 minutách). Zdravé a trénované srdce se vrátí do klidového stavu rychleji. Srdce při zátěži dovede pracovat s vyššími frekvencemi, avšak nad 200 tepů se krev v plicích nestačí dostatečně okysličit. Kmitočet fibrilace srdce dosahuje 300 až 400 tepů za minutu. Znalost tepové frekvence je důležitá pro provádění nepřímé srdeční masáže při poskytování první pomoci. Na rychlé změření TF je vhodný sporttester (např. Suunto).

Orientační výpočet vhodné TF pro spalování nežádoucích tukových zásob

Jednoduchý vzorec pro výpočet této TF je 220 - věk x 0,6 pro dolní hranici a 220 - věk x 0,7 pro horní hranici. Příklad: je-li někomu 40 let, vypadá vzorec následovně: 220 - 40 x 0,6 = 108 a 220 - 40 x 0,7 = 126. Pro optimální spalování tuků je potřeba využít TF v limitu 108 -126 tepů za minutu. Pro efektivní výsledek je potřeba se v této hodnotě pohybovat minimálně 40 minut s frekvencí třikrát týdně.

Tlak krve

Měření tlaku krve je pro zjišťování stavu organismu velmi důležité. Měří se dvě hodnoty tlaku krve: systolický (vyšší) a diastolický (nižší). Tyto tlaky krve souvisejí s prací srdce: stahem a ochabnutím srdečního svalu. Klidová hodnota krevního tlaku dosahuje u systolického tlaku 12 kPa až 20 kPa (90 mm Hg až 150 mm Hg) u tlaku diastolického pak 8 kPa až 10,6 kPa (60 mm Hg až 80 mm Hg). Hraničním tlakem krve, od kterého nastává nepřiměřený až chorobný stav, je 21,5/12 kPa (160/95 mm Hg). Na měření tlaku krve můžeme použít klasický rtuťový tonometr nebo širokou škálu moderních digitálních tonometrů (Aneroidní tlakoměr). Měření tlaku krve můžeme provést v klidu i při zátěži.

Autorem článku je Dr. Jan Hejma, prezident České Asociace Wellness a odborný konzultant pro Fitnessland.

<< zpět